Můj příběh

Říká se, že pokud vás práce baví a naplňuje, není to práce, ale zábava. Práce v korunách stromů je sice dřina, ale krásná.

Nejenže člověk dělá přírodě prospěšnou práci, navíc ale ve větvích zažíváte pocity naprosté svobody doplněné kapkou adrenalinu.Pokud vás zajímá, jak se kluk původem z města dostal z pohodlné kancelářské židle do nepříliš pohodlného stromolezeckého sedáku a jak ho to změnilo, čtěte dál.

Kdo jsem?

Jmenuji se Jan Větrovský a více než 10 let svého profesního života jsem jsem strávil v korporátu v Praze.

Když jsem se ovšem před lety přestěhoval z Prahy na samotu u lesa, i přes kariérní růst mě práce v korporátu přestala naplňovat. A tak jsem hledal něco, co by více korespondovalo se změnou mého životního stylu a dávalo mi mnohem větší smysl.

Rozhodl jsem se tedy opustit "pohodlí" kancelářské židle a vrhl se do neznáma.

Do práce, která je sice dřina, ale je za vámi vidět výsledek a navíc máte ten úžasný pocit, že jste pomohl stromu. Něčemu co tu bylo ještě dávno před vámi a zažil to, co ani vaše babičky a dědové nepamatují.

S péčí o stromy jsem začal na našem starém statku, kde se nachází jak staleté lípy a ořešáky, tak pozůstatky ovocného sadu s původními odrůdami.

A aby toho nebylo málo prošel jsem si i likvidováním kůrovce v našem lese a jeho následnou obnovou.

Myšlenka vzdělávání se přišla záhy, abych věděl, jak na to a udělal vše opravdu správně.

Mé první kroky v roli studenta vedli do Krušných hor, kde jsem se učil tvrdé řemeslo dřevorubce. Další mé kroky vedli k certifikacím v oblasti výškových prací a stromolezectví.

Abych svoji praxi doplnil i dalším vzděláním snažím se neustále si zlepšovat odbornost a kvalifikaci prostřednictví různých kurzů.

Nadále se věnuji komplexnímu studiu arboristiky jako takové, protože vzdělání v tomto oboru není nikdy dost.

Dalším mým cílem je bakalářský titul v oboru Arboristika na Mendelově univerzitě v Brně.

Pro ošetření vašeho stromu volejte +420 792 751 761

Zahradničení v krvi

Už jako malý kluk jsem trávil většinu prázdnin pomáháním dědovi s údržbou velkého rekreačního střediska, které měl společně s babičkou ve správě. Sekačky, motorové pily, traktory a jiné stroje mi tedy nikdy nebyly cizí. A teď, desítky let po té, mohu zužitkovat a uplatnit dědou předané cenné zkušenosti.

Nevím, zda to moje máma předem zamýšlela, ale shodou okolností má

můj vyvdaný táta více jak 40 let zkušeností a praxe v zahradnictví a tak mám i nadále zkušeného průvodce, konzultanta a zároveň i parťáka pro mou práci.